Již jsme si zvykli vídat roboty v továrních halách.
Málokdo se obává, pokud mu má provést operaci přesný robot a většina lidí ocení, pokud za ně robot vyluxuje či uhněte těsto. Jak se ale tato nová průmyslová revoluce promítne do našich zaměstnání?
Nový kolega: robot
Podle nové studie společnosti Gartner bude od roku 2025 zhruba třetina pracovních pozic obsazena roboty a chytrým softwarem. Již dnes je jasné, že čistě mechanická a automatická práce je nejvhodnější pro roboty – jsou přesní, neúnavní.
Co je ovšem zajímavější, to je chytrý software, který je možné aplikovat i na složitější pracovní postupy. Chytrý software dokáže zastat práci, kterou zatím dělá člověk, který svými smysly vnímá podněty, ty pak v mozku zpracuje a přijde s řešením. Chytrý software to umí podobně.
Co dokáže umělý supermozek
Přes čidla a senzory sesbírá data a pak je schopen sám vyhodnotit nejlepší postup. Říká se tomu kognitivní computing, a aby nedošlo k mýlce – software nejenže data vyhodnotí, on se z nich dokáže učit, a může se tedy neustále, klidně i 24 hodin denně, zlepšovat. Již dnes takto pracují ratingové agentury či velké finanční domy, jejichž systémy pracují s obrovskými komplexními daty, která dokážou vyhodnotit v tak krátkém čase, jakému se nedokáže přiblížit žádný člověk.
Pošťáka a číšníka nahradí drony?
Další věcí, která nejspíš výrazně ovlivní pracovní trh, jsou drony. Tato malá letadla, která jsou buďto ovládána pilotem na dálku, nebo jsou zcela bezpilotní, mohou nahradit práci doručovatelů, pilotů, řidičů, číšníků, ale i kontrolorů a servisních techniků, kteří musí cestovat dlouhé vzdálenosti, aby provedli rutinní kontrolu či drobnou opravu.
Až polovinu pozic mohou obsadit roboti
Ještě odvážnější jsou ve svých předpovědích ekonomové Frey a Osborne, kteří ve studii „The Future of employement“ uvádějí, že do roku 2020 bude až 47 % pracovních pozic obsazeno roboty. Z jejich tabulky vyplývá, že nejvíce jsou ohroženi lidé zaměstnaní v dopravě, ve výrobě, ve službách, v administrativě a na nižších pozicích v obchodě. Naopak nejmenší pravděpodobnost automatizace vidí autoři u manažerů, finančníků, zaměstnanců IT, strojařů, právníků a zdravotníků. Níže uvádíme podrobnější tabulku, jak to s kterým odvětvím vypadá (plocha pod křivkou odpovídá celkovému počtu zaměstnaných v USA).
Zdroj: Frey and Osborne (2013), The future of employement: How susceptible are jobs to computerisation?
Na lidskou tvořivost ale roboti „nemají“
V čem se autoři většiny studií shodují, je, že oblastí, ve které nám budou roboti ještě dlouho koukat na záda, je kreativita. Na vstupu máme s roboty stejné informace, ale pomocí logiky a inteligence je můžeme přetvořit na nové, efektivnější a chytřejší řešení. Lidé by zároveň měli být neustále otevřeni novým informacím a dovednostem, protože doba, kdy vám vystačilo to, co jste se naučili na škole, je pryč.
Školství se musí změnit
V následujících letech vznikne mnoho pozic, o kterých se dnes ještě neučí, a naopak mnoho pozic, na které jsou studenti připravováni, nebude za pár let potřeba. Ruku v ruce s tím by měla jít změna školského systému, kdy by nemělo jít o pouhé memorování, protože v tom budou roboti už navždycky lepší. Žáci by se měli učit přemýšlet a uvažovat nad věcmi, aby z čehokoli mohli vyvodit nové závěry.
Zdroj:jobs.cz