Dobře odvedenou práci šéf přechází mlčením. Ubíjí vás rutina.
V práci je podstav a manažer s hledáním náhrady nespěchá. Přečtěte si, jakých 5 znamení říká, že je čas změnit práci.
1. Neslyšíte „díky“
Můžete skákat po hlavě, ale šéf vždy zavrčí maximálně: Ale jo, šlo to. Poděkování za dobře odvedenou práci, natož prémií, se od něj nedočkáte. A to ani když zůstanete v práci déle, abyste pomohli ostatním nebo „uhasíte“ nějaký problém. Máte totiž šéfa, který bere všechno jako samozřejmost.
2. Opakování, matka rutiny
Na začátku se vám líbilo, jak je práce pestrá. Na jaře projekt A, v létě projekt B, na podzim kampaň C. První rok jste hýřili nápady i nadšením. Druhý rok jste mohli díky zkušenostem naplno ukázat, co ve vás je. Třetí rok jste navrhli spoustu zlepšení. A čtvrtý rok… se to všechno nějak podezřele opakuje a vám dělá problém těšit se do práce.
3. „Nejsou lidi“
Pracovali jste v týmu o šesti lidech. Za poslední půlrok odešly dvě kolegyně na mateřskou a třetí dala výpověď sama. Firma ale najala jen jednoho náhradníka místo tří. Všichni víte, že ve čtyřech se daná práce zvládat nedá – tedy víte to všichni kromě šéfa. Ten nářky odbíjí naučenou větou: musíte vydržet, někoho hledáme, ale nejsou lidi. Vám je však jasné, že za tím stojí spíš snaha ušetřit za každou cenu.
4. Chcete začít něco svého
Deset let vymetáte jednu agenturu za druhou a o polední pauze se zasněně koušete do rtů: co kdybych se na to vykašlal a rozjel něco svého? Nečekejte, až přijde ta „správná doba“ a zkuste si svůj sen splnit. Všechno si ale dobře promyslete: po světě chodí spousta těch, kteří za naivitu v podnikání zaplatili hodně vysokou cenu.
5. Prostě na to nemáte
Je v pořádku dávat si vysoké cíle, klidně i hodně vysoké. Ale žádný cíl vám nejspíš nezajistí novou náturu. Možná jste toužili po kariérním postupu a šéf vás skutečně povýšil. Dostali jste pár podřízených, jenže managementu teď máte „plné brýle“. Nebo pracujete ve vysněném oboru, ale trápíte se v obří korporaci, zatímco by vám lépe sedělo neformální prostředí malé firmy. Umět si přiznat, že na něco nemáte, není žádná ostuda.