Někteří zaměstnanci dostanou od začátku letošního roku více peněz za pracovní neschopnost.
Jak a komu se zvýší náhrada mzdy a jak a komu nemocenské?
V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz či kvůli nařízené karanténě vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům náhradu mzdy či platu. Až od 15. dne, pokud stále nemůže zaměstnanec s ohledem na svůj zdravotní stav pracovat, vyplácí stát nemocenskou sociální dávku – nemocenské.
Co je to redukce:
Čím vyšší výdělek, tím méně se z něj započítává
Od 1. ledna 2023 nedojde ke zvýšení sazeb pro výpočet nemocenských dávek ani sazeb pro náhradu mzdy, ale zvýší se částka výdělku, která se bere (zohledňuje, započítává) pro výpočet náhrady mzdy a nemocenského. V tom spočívá princip každoroční valorizace. Ani náhrada mzdy, ani nemocenské se totiž nevypočítává z plného výdělku. Počítá se jen něco. Čím vyšší mzda nebo plat, tím se z nich počítá méně. Výdělek se rozděluje na 4 intervaly, přičemž čímž vyšší výdělkové pásmo, tím se z něj bere méně (a z posledního vůbec nic).
Hranicím těchto intervalů se říká redukční hranice, protože výdělek se snižuje čili redukuje. Nepočítá se celý a ani se z každého intervalu (části) výdělku nebere v potaz všechno. A ony hranice se každým rokem zvyšují.
Výše náhrady mzdy se odvozuje z průměrného hrubého výdělku připadajícího na pracovní hodinu. Proto se musí nejprve spočítat výše průměrného výdělku a pak průměrného hodinového výdělku.
Kdy a pro jaké období se zjišťuje průměrný výdělek
Průměrný výdělek se zjišťuje vždy na začátku nového kalendářního čtvrtletí, takže jen čtyřikrát za rok. Takto vypočítaný průměrný výdělek pak platí pro celé kalendářní čtvrtletí.
Průměrný výdělek spočítaný k 1. lednu se odvozuje od příjmů za 4. čtvrtletí předchozího kalendářního roku a platí pro celé 1. čtvrtletí daného roku.
Průměrný výdělek spočítaný k 1. dubnu se odvozuje od příjmů zúčtovaných k výplatě v 1. čtvrtletí a počítá se z něj náhrada za 2. čtvrtletí.
Průměrný výdělek zjištěný k 1. červenci je odvozen od příjmů za 2. čtvrtletí a používá se ve 3. čtvrtletí.
Průměrný výdělek stanovený k 1. říjnu vychází z výdělku ve 3. čtvrtletí a je rozhodující pro stanovení náhrady mzdy ve 4. čtvrtletí.
V čem se liší výpočet náhrady mzdy a nemocenského
Ze čtvrtletního výdělku se pak vypočítá průměrný hodinový výdělek, protože se náhrada mzdy počítá a vyplácí za zameškané pracovní hodiny.
(U nemocenského je to jinak, tam se při jeho výpočtu zohledňují příjmy za celý předchozí rok, za předchozích 12 měsíců (ne kalendářní rok).)
A zatímco se výpočet náhrady mzdy od zaměstnavatele provádí na základě průměrného hrubého hodinového výdělku, výpočet nemocenských dávek od 15. dne se provádí na základě denního vyměřovacího základu (hrubého denního výdělku).
U náhrady mzdy proto může docházet k větším výkyvům její výše. Proto se klidně může stát, že někomu se i přes valorizaci náhrada mzdy na začátku příštího roku sníží. Jestliže někdo dostal ve 3. čtvrtletí (2022) třeba mimořádnou odměnu, prémie či jiné bonusy, jeho průměrný výdělek zjištěný k 1. říjnu (2022) pro náhradu mzdy ve 4. čtvrtletí bude vyšší než výdělek zjištěný k 1. lednu (2023) pro počítání náhrady mzdy za 1. čtvrtletí (2023).
Co se započítává nyní a co se bude započítávat od 1. 1. 2023?
pásmo: Nově se bude počítat 90 % z průměrného hodinového výdělku do částky 235,38 Kč namísto dosavadních 227,15 Kč (to jsou ony tzv. 1. redukční hranice, ta první – nová a vyšší – bude platit pro rok 2023, ta druhá nižší je dosavadní pro rok 2022).
pásmo: Z částky nad uvedenou 1. redukční hranici čili nad 235,38 Kč až do 2. redukční hranice 352,98 Kč v r. 2023 (a nad 227,15 Kč až do 340,55 Kč nyní v r. 2022) se počítá 60 %.
pásmo: Z částky nad 2. redukční hranici (352,98 Kč v r. 2023 a letos 340,55 Kč) až do 3. redukční hranice, což bude v r. 2023 705,78 Kč (nyní v r. 2022 je to 681,10 Kč) se počítá 30 %.
pásmo: Částka nad třetí redukční hranici se nezapočítává, takže hodinový výdělek nyní nad 681,10 Kč a nově v r. 2023 705,78 Kč už se pro výpočet náhrady mzdy nezohledňuje, jako by ho nebylo.
Náhrada mzdy pak činí 60 % takto přepočteného (redukovaného) hodinového výdělku. A protože je výpočet náhrady mzdy poměrně složitý:
Náhrada mzdy se vyplácí za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí. Je-li tak někdo v pracovní neschopnosti např. od 4. listopadu 2022, má nárok na náhradu mzdy za 4., a 7.–11. a 14.–18. listopadu, včetně státního svátku 17. 11. v 2022.
**O přepočet a navýšení není třeba žádat ani na přelomu roku**
Pokud bude dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa trvat tak, že některé dny z prvních 14 dnů připadnou do jednoho kalendářního čtvrtletí a následující pracovní den nebo dny (až do 14. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény) do následujícího kalendářního čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti používat 2 průměrné hodinové výdělky. Mzdová účtárna tak automaticky přepočte výši náhrady mzdy při přechodu z jednoho kalendářního čtvrtletí do druhého, stejně tak to učiní i na přelomu roku.
Zdroj: finance.cz