Je už vaše firma vymazlená tak, že nevíte, kde byste co vylepšili?
Máme pro vás tip – zkuste se mrknout, co se servíruje v kantýně.
O tom, že jídlo ovlivňuje naše pocity, chování a naši pohodu, víme z vlastní zkušenosti tak nějak všichni. V poslední době ale zjišťujeme, že vztah mezi jídlem a fungováním našeho organismu je daleko provázanější, než jsme si dosud mysleli. A také, že za diktátem našeho trávicího ústrojí stojí nečekaní viníci.
V naší čistotou a dezinfekcí posedlé civilizaci se o tom moc nemluví, ale vzato čistě objektivně je lidské tělo tvořeno z velké části bakteriemi. Na nás i uvnitř nás jich žijí miliardy a tvoří s lidským organismem jeden propojený systém. Míra té propojenosti je často až zarážející. Tak například článek publikovaný v roce 2015 v časopise Cell Metabolism představil studii zkoumající bakteriální kultury žijící v lidských střevech. Vědci zjistili, že naši podnájemci dokážou vylučovat chemické látky, které stimulují části našeho mozku zodpovědné za pocit hladu či naopak sytosti, a doslova nám tak rozkazují, kdy a jak je máme krmit.
Bakterie ale neovlivňují jen naši chuť k jídlu. Umí nám diktovat i chutě samotné. Výzkumníkům z University of California a Arizona State University se v roce 2014 podařilo separovat jednotlivé druhy bakterií zodpovědné za vyvolávání chutí na různé druhy potravin. Některé kmeny podle nich dávají přednost cukrům, jiné tukům či bílkovinám a dokážou se pomocí chemických signálů své oblíbené stravy velmi důrazně dožadovat. Dokonce tak důrazně, že tím ovlivňují nejenom naše dietetické preference, ale i chování, náladu a řadu vlastností, které jsme až donedávna považovali za součást své osobnosti.
Mikroskopičtí loutkovodiči
„Mikroby mají opravdu schopnost s námi do velké míry manipulovat,“ říká Athena Aktipis z fakulty psychologie Arizona State University. Její výzkum dokázal, že bakterie dokáží přímo komunikovat s naším autonomním nervovým systémem ovládajícím jak kosterní svaly, tak funkce vnitřních orgánů. Mohou tak ovlivňovat naše dýchání či srdeční činnost, řídit produkci enzymů a hormonů, regulovat schopnost se soustředit, odpočívat, ochotu riskovat, posouvat práh únavy, bolestivosti a další spoustu funkcí, které mají významný vliv na naší náladu a psychický stav (absence některých kmenů bakterií mohou být dokonce příčinou vzniku klinických depresí). Jak velkou část naší osobnosti tvoří bakterie, není přesně známo, ale pravděpodobně větší, než si myslíme, nebo jsme si kdy byli ochotni připustit. Není to ovšem tak, že bychom byli jen bezduchými loutkami ovládanými mikroskopickými vládci. Jejich složení totiž můžeme poměrně snadno měnit.
Co jíme a jak se cítíme
Už vám někdy kolega nadšeně vyprávěl, že vyzkoušel novou dietu a cítí se jako vyměněný? A vy jste přikyvovali, ale v duchu jste si mysleli, že trochu kecá? Nejnovější výzkumy mikrobiologů naznačují, že zapálený dietolog amatér možná mluvil pravdu. Podle všeho vedou i malé úpravy stravy k výrazným změnám mikroflóry našeho trávicího ústrojí. Pokusy, které ve Francii prováděl Michaël Messaoudi, dokázaly, že pouze zařazení kysaných mléčných nápojů obohacených o probiotické bakteriální kultury pomohlo zlepšovat u testovaných lidí náladu, snižovalo hladinu stresového hormonu kortizolu a zvyšovalo odolnost vůči únavě, pocitům úzkosti a stresu. Změny ve složení bakterií se přitom projevují velmi rychle. Pokusy prokázaly měřitelné změny už 24 hodin po změně stravy.
Co si z toho vzít? Zjednodušeně řečeno – velkou část našich pocitů, chování a vůbec fungování ovlivňují naši bakteriální podnájemníci. Strava, kterou je krmíme, má totiž obrovský vliv na to, kdo v našich útrobách žije, a jaké signály nám odsud posílá. Pokud tedy máte ve firmě kantýnu, měli byste na to pamatovat. Nemusíte z ní samozřejmě přes noc vytvořit vegan bistra a nalévat vaše kolegy kefírem. Zařazení více zdravých jídel do výběru ale může významně ovlivnit jak zdraví, tak i náladu a pracovní výkony ve firmě. A jestli se někteří kolegové budou domáhat přísunu mastných, kaloriemi překypujících dlabanců, nebojte se – to za ně jen promlouvají jejich bakterie.
Co mít v kantýně, aby bylo ve firmě veselo?
Jídla bohatá na vitamín B12 a kyselinu listovou
Obě látky pomáhají podle nutričních expertů bojovat proti úzkostným stavům, depresím a snižují hladinu stresových hormonů. Ideální je naložit si je na talíř zároveň, což není problém, protože vitamín B12 najdete v libovém mase a rybách, zatímco kyselinu listovou v zelenině a luštěninách (pozor – v knedlících a hranolkách ho nenajdete).
Ovoce a zeleninu
Dvě porce ovoce nebo zeleniny denně zvýší vaši šanci na bezproblémově fungující organismus až o 11 %. Vitamín C je taky jeden z hlavních přírodních životabudičů a bojovníků proti únavě. A na rozdíl od kávy vás nakopne dlouhodobě a nesesypete se, když jeho účinky odezní.
Nízkotučné mléčné výrobky, obiloviny, klíčky a ořechy
Tyto potraviny mají velký obsah selenu, což je jeden z neúčinnějších antioxidantů. Kromě obecně příznivých účinků na zdraví mají antioxidanty vliv na udržování dobré nálady a prevenci depresí (důležité jsou hlavně pro starší lidi).
Ryby
Hlavně v zimě jsou ryby, společně s vaječnými žloutky a žampiony, důležitým zdrojem vitamínu D, který si jinak naše tělo syntetizuje ze slunečního svitu (pozor – je pro něj potřeba UVB záření, které neprochází sklem, takže sedět v kanceláři u okna vám nepomůže). Nejčastěji se o něm mluví v souvislosti se správnou krvetvorbou, ale stejně tak důležitý je pro prevenci sezónních depresí, výkyvů nálad a obecně pocitů nakrknutosti.
Zdroj:magazin.lmc.eu