Assign modules on offcanvas module position to make them visible in the sidebar.

Britové pracují z domova v průměru 1,5 dne v týdnu, to je téměř o půl dne více, než je mezinárodní průměr.

Češi pak v průměru 0,7 dne v týdnu. Práce z domova má tendenci být běžnější v anglicky mluvících zemích. Američtí pracovníci jsou doma 1,4 dne v týdnu, Kanaďané pak 1,7 dne, což je nejvíce na světě, odhalil průzkum.

 

Německý think tank CESifo provedl šetření u více než 42 000 zaměstnanců na plný úvazek ve 34 zemích světa. Z evropských zemí Brity následují Němci, Nizozemci a Finové, z domova pracují v průměru jeden den v týdnu. Nejméně času doma naopak tráví Řekové, na dálku pracují pouze 0,5 dne za týden. Francouzi tráví pracovně doma 0,6 dne v týdnu, Italové a Poláci 0,7 dne v týdnu.

„Naše zjištění ukazují, že i po pandemii většina pracovníků velmi oceňuje část pracovního týdne pracovat z domova, přičemž někteří na to kladou velký důraz,“ uvedli autoři studie.

Mezi zkoumanými asijskými zeměmi pracují nejčastěji z domova v Singapuru, a to 0,9 dne týdně. Nejméně pak v Jižní Koreji, a to 0,4 dne za týden. V Latinské Americe se průměrná týdenní doba práce z domova pohybuje od 0,8 v Mexiku do 1,0 v Chile.

Evropané se chtějí v kancelářích zdržovat ještě méně. Například Britové by chtěli doma trávit více než dva pracovní dny týdně. Průměrná doba, jakou chtějí na dálku pracovat Češi, je podle studie 1,7 dne za týden. V případě USA to je 2,6 dní týdně.

 

Hodnota kancelářských budov klesne

Nedávná studie poradenské společnosti McKinsey upozornila, že právě v souvislostí s prací na dálku poklesne hodnota kancelářských budov. Postpandemický trend tlačí nahoru míru neobsazenosti kanceláří a snižuje nájemné. „Hybridní model práce tady zůstane,“ uvádí studie, která se zabývala především situací v devíti velkoměstech, a to konkrétně v Pekingu, Houstonu, Londýně, New York City, Paříži, Mnichově, San Francisku, Šanghaji a Tokiu.

Hodnota kancelářských budov ve zmiňovaných městech má do roku 2030 klesnout o 26 procent, to znamená odepsání zhruba 800 miliard dolarů (17,1 bilionu Kč). V horším scénáři by hodnota kanceláří mohla poklesnout až o 42 procent.

 

„Dopad může být ještě větší, pokud jej znásobí stoupající úrokové sazby,“ píše se ve studii. Stejně tak by snížit cenu nemovitosti mohly snížit vlastníci nemovitostí, a to v případě, pokud se dostanou do problémů a budou chtít nemovitost rychle prodat.

 

Zdroj: idnes.cz