Co přinese rok 2022 ve světě pracovního práva?
Pár novinek vchází v účinnost hned od začátku roku. Další významné změny by pak měly přijít pravděpodobně na jaře nebo v druhé polovině roku. Spolu s odborníky z právní kanceláře Havel & Partners shrnujeme to nejdůležitější, co by nemělo ze světa pracovního práva žádnému personalistovi uniknout.
Začátek roku nebude klidný a přehledný ani z hlediska legislativy. Hned v prvních měsících budou nadále platit vládní programy související s pandemií nemoci covid-19, zejména Antivirus. Česká republika zároveň bude muset dohánět svoje legislativní resty z předchozích let – především půjde o nároky evropské legislativy. O co všechno tedy jde?
Otcovská se prodlužuje
Některé změny vchází v účinnost hned od začátku roku. Například jde o prodloužení otcovské dovolené ze 7 na 14 dní. Způsob výpočtu otcovské přitom zůstane stejný – 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den, vynásobený počtem dnů otcovské. V roce 2022 zároveň dojde ke zvýšení redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek a díky tomuto bude zároveň možné dosáhnout na vyšší otcovskou než v roce 2021. Současně se prodlouží 6týdenní lhůta po narození dítěte, určená pro čerpání otcovské dovolené, o kalendářní dny, po které došlo k hospitalizaci dítěte nebo matky. Další podmínky pro nárok na placenou otcovskou dovolenou zůstávají stejné.
Zvyšuje se minimální mzda
K začátku roku 2022 se rovněž zvyšuje základní měsíční sazba minimální mzdy ze současných 15 200 Kč na 16 200 Kč, a tedy základní hodinová sazba z 90,50 Kč na 96,40 Kč. V této souvislosti dochází zároveň k valorizaci nejnižších úrovní zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny prací odstupňované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti.
Whistleblowing se blíží
Velmi diskutovaný byl v uplynulém roce návrh zákona o tzv. whistleblowingu, který měly členské státy Evropské unie promítnout do svého právního řádu do 17. prosince 2021. Předchozí poslanecká sněmovna však nestihla vládní návrh zákona schválit, a tak ucelená úprava ochrany oznamovatelů v České republice nadále chybí. Na základě návrhu zákona byly definované organizace, například veřejní zadavatelé nebo zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci, které byly povinny od března 2022 zavést tzv. oznamovací systém. Návrh rovněž široce upravoval možnost oznámení tak, že zahrnovala jakékoliv porušení související s pracovní činností, které vykazovalo znaky přestupku nebo trestného činu, nebo zakazoval tzv. odvetná opatření. Termín a konečná podoba zákona bude záviset na tom, jak moc se nově předložený návrh bude lišit od toho předchozího. Jisté však je, že dříve nebo později nová zákonná úprava přijde, a zaměstnavatelé se na ni tudíž již mohou začít připravovat.
Chystá se i směrnice na work-life balance
Česká republika je povinna promítnout do svého právního řádu i další evropskou legislativu, zejména směrnici o slaďování pracovního a rodinného života, tzv. work-life balance směrnici. Tato směrnice by měla upravit právo na rodičovskou a pečovatelskou dovolenou a zavést výslovný nárok tzv. pečujících osob na pružné uspořádání práce, včetně práce na dálku (tj. z domova). V souvislosti s tím se očekává také zákonný návrh ucelené úpravy práce z domova, která v současné době chybí. Česká republika by ji přitom měla přijmout nejpozději na konci srpna 2022, stejně jako v případě whistleblowingu je však velmi pravděpodobné, že to nová vláda v řádném termínu nestihne.
zdroj: magazin.lmc.eu
Článek vznikl ve spolupráci s největší česko-slovenskou právní kanceláří HAVEL & PARTNERS. Ačkoliv ho viděly oči několika právníků, chápejte ho prosím pouze jako informativní a s obecným charakterem, nikoliv jako návod. Pokud ve vaší firmě dané téma řešíte, vždy se poraďte s experty na pracovní právo.