Dva a více zaměstnanců mohou od letošního roku pracovat na stejné pracovní pozici. To je princip sdíleného pracovního místa. V praxi je to ale složitější.
Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 285/2020 Sb., přinesla mimo jiné také novinku v podobě sdílených pracovních míst. Jde o takzvaný „job sharing“. Měl by zajistit flexibilitu při kratších pracovních úvazcích se stejným druhem práce. Podle ministerstva práce a sociálních věcí by tato novinka měla přinést větší propojení rodinného a pracovního života. Vhodná by byla například pro rodiče s malými dětmi. Je otázkou, zda bude pro praxi přínosná. Zaměstnavatelé totiž nejsou k tvorbě sdílených pracovních míst, která s sebou přináší zvýšenou administrativu, nijak motivováni.
Princip sdíleného pracovního místa
Podle § 317a zákoníku práce je možné na základě písemné dohody (s každým zaměstnancem zvlášť) uzavřít se dvěma nebo více zaměstnanci pracovní poměr s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce. Zaměstnanci si na sdíleném pracovním místě sami rozvrhují pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby (neplatí pro případy zastupování jiného zaměstnance – níže). Zákoník práce vždy kalkuluje s vyrovnávacím obdobím v týdnech. Jedná se tedy o maximálně 4 týdny, nikoli kalendářní měsíc.
Nemusí se přitom jednat o výkon práce na jednom pracovišti. Takto je možné kombinovat např. práci na home office nebo v jiné pobočce. Některé firmy již dokonce zavedly „inteligentní pracoviště“, která na základě čipových karet zaměstnanců a přihlášení u pracovního stolu či jiného zařízení monitorují vytíženost fyzických pracovních míst.
Dohoda o sdíleném pracovním místě
Sdílené pracovní místo se týká pouze pracovních poměrů, u dohod konaných mimo pracovní poměr jej využít nelze. Předmětem dohody je závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci výkon práce na sdíleném pracovním místě a závazek zaměstnance na takovém místě práci konat. Dohoda musí být uzavřena písemně. Může se jednat o individuální dohodu, ale může být i součástí pracovní smlouvy zaměstnance.
Obsahem dohody mají být i bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby a ujednána může být na dobu určitou i neurčitou. Vhodné je vymezit například konkrétní kompetence každého zaměstnance v rámci pracovní pozice, způsob předávání rozpracovaných úkolů atd.
Dohodu o sdíleném pracovním místě je možné rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni, eventuálně písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Vypovězení dohody o sdíleném pracovním místě nemá vliv na trvání pracovní smlouvy, pracovní poměr zaměstnance trvá.
Je třeba promyslet i praktické souvislosti. Například mailová adresa zaměstnanců. Zde by bylo vhodné využívat jednu mailovou adresu všemi zaměstnanci, aby do ní měli přístup a nebyla narušena ochrana osobních údajů (GDPR). Měla by být tedy neutrální, vytvořená pro pracovní místo, nikoli pro konkrétního zaměstnance (na jeho jméno).
Rozvrh pracovní doby
Zaměstnanci musí nejméně jeden týden před počátkem období předložit zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby na sdíleném pracovním místě. Pokud tak neučiní, určí rozložení pracovní doby do směn sám zaměstnavatel. S případnými změnami rozvrhu jsou zaměstnanci povinni zaměstnavatele písemně seznámit nejméně 2 dny předem, nedohodnou-li se se zaměstnavatelem na jiné době seznámení. Souhrn pracovní doby však nesmí překročit stanovenou týdenní pracovní dobu, tj. zpravidla 40 hodin týdně.
Zastupování na sdíleném pracovním místě
Zaměstnavatelé musí počítat i s dočasnou pracovní nepřítomností zaměstnanců na sdíleném pracovním místě (nemoc, čerpání řádné dovolené nebo jiné překážky na straně zaměstnance). Bez souhlasu zaměstnance nelze požadovat zastupování. Souhlas může být udělen přímo v dohodě o sdíleném pracovním místě, což je administrativně jednodušší. Eventuálně je možné sjednat souhlas v každém konkrétním případě zastoupení.
Zánik dohody o sdíleném pracovním místě
Dohodu o sdíleném pracovním místě je možné rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni, eventuálně písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Vypovězení dohody o sdíleném pracovním místě nemá vliv na trvání pracovní smlouvy, pracovní poměr zaměstnance trvá.
V případě, že zanikne závazek z dohody alespoň jednoho zaměstnance, pracovní režim sdíleného pracovního místa se u ostatních zaměstnanců na témže sdíleném pracovním místě uplatní do konce probíhajícího vyrovnávacího období. Což bude v praxi pravděpodobně působit velkou nejistotu, co s nimi bude po skončení zákonného, maximálně 4týdenního vyrovnávacího období.
Sdílená pracovní místa v praxi?
Nakolik budou sdílená pracovní místa využívána, ukáže čas. Myšlenka je to bezesporu dobrá, provedení, zdá se, pokulhává. Zaměstnavatelům tato právní úprava prozatím nepřináší žádná pozitiva. Za vytvoření flexibilních kratších úvazků pro zaměstnance spojených s větší administrativou, nejistotou při jejich vypovězení zaměstnancem s poměrně krátkou výpovědní dobou a dalšími praktickými problémy, by si zasloužili např. úlevu na daních či odvodech sociálního a zdravotního pojištění.
Zdroj: Podnikatel.cz