„Cesta do pekla je dlážděna nejlepšími úmysly,“ zní známé rčení.
Platí to i pro pracovní pohovor. Myslíte si, že jste skvěle připraveni, ale první dojem si můžete pokazit. Třeba těmito věcmi, které byly původně myšleny dobře.
1. Přehnaná řeč těla
Všude se přece píše, jak je důležitý oční kontakt, úsměv, rovná záda, pevný stisk ruky… To určitě platí, ale pozor, abyste to nepřehnali. Pokud při každé odpovědi divoce mácháte rukama, nebudete díky tomu působit energičtěji nebo jako rozený lídr. Personalista pozná, že jsou gesta umělá. Řeč těla by měla váš projev přirozeně doprovázet, ne ho přebíjet.
Buďte přirození – to je asi základní rada. I svou neverbální stránku však můžete trochu vyladit. Hlídat si, že udržujete oční kontakt, nesedíte na židli zkroucení, nesaháte si z nervozity na obličej a podobně. Nic se však nemá přehánět. Extrémně pasivní ani extrémně aktivní řeč těla vám prostě body nepřinese.
2. Moc vysvětlujete, proč jste skončili
Je to jedna z rutinních otázek: „Co bylo důvodem vašeho odchodu z předchozí práce?“ Nikdo nechce vypadat jako fluktuant. Nebo ještě hůř – jako člověk, kterého vyhodili.
Někteří uchazeči se však rozpovídají až moc (ve snaze rozptýlit možné pochybnosti). Zahltí personalistu rozvleklou historkou na téma: „Naše vzájemné představy se nepotkaly,“ případně: „Cítím, že vážně potřebuji změnu.“
Přílišnou snahou vysvětlit, že jste skončili opravdu jen kvůli sobě, a ne kvůli nespokojenosti šéfa, můžete vzbudit přesně opačný dojem. Tedy že něco nebylo v pořádku, nebo že jste odchod z předchozí firmy dosud neskousli.
- Tip: Zkuste se nad touto otázkou zamyslet v klidu doma a připravte si k ní tři, čtyři věty. Pokud budou dávat hlavu a patu, víc není potřeba. Berte to tak, že je to prostě jen jedna z mnoha otázek, které mohou zaznít.
3. Příliš spoléháte na improvizaci
„V člověku to buď je, nebo není. Pokud to v něm není, žádná příprava mu nepomůže.” Řídíte se při hledání práce tímto heslem? Tedy že přirozenost je nad zlato? A že na pohovoru buď okouzlíte svou osobností, nebo vám ta pozice nebyla souzená?
No, může to tak být. Pokud dokážete improvizovat, je to určitě velké plus. Na druhou stranu: vyrazit na pohovor bez přípravy a spoléhat, že jím prostě nějak proplujete, také není to pravé.
Jde o to, že na všechny otázky se vám nemusí podařit vymyslet zajímavou odpověď jen tak „z fleku“. I když si myslíte, že víte, co chcete říct, z nervozity se do toho můžete nechtěně zamotat. A další šanci napravit špatný dojem už bohužel nedostanete.
- Pohovor trvá hodinu, což je příliš krátká doba, abyste o sobě dokázali sdělit vše. Právě proto je důležitá domácí příprava. Co chcete, aby se o vás manažer a personalista dozvěděli? Sepište si to v bodech. Na konkrétní otázky, ať už zazní jakékoliv, se vám pak bude odpovídat mnohem snáz.
- Co personalistům vadí? Když je znát, že nevíte skoro nic o tom, co jejich firma vlastně dělá. Nebo když neumíte stručně a jasně popsat, co jste dosud dělali a s čím máte největší zkušenost. Nebo když z vás musí páčit, proč práci u nich vlastně chcete.
Zdroj: prace.cz