Aneb Proč nekašlat na networking. Rozhovor s Jindřichem Krásným.

S takřka třiceti tisíci kontakty na síti LinkedIn platí Jindřich Krásný za odborníka v networkingu. A dalo by se říct, že i za influencera, což on sám ale popírá. O tipy, jak úspěšně budovat síť kontaktů, se s námi ale HR manažer pardubické technologické společnosti ERA ochotně podělil.

Na pražském HR večeru jste řekl, že „human resources“ pojímáte spíše jako „human relations“. Jak jste to myslel?

Celkově to tak opravdu vnímám. Vlastně nejenom v HR, ale v životě obecně. Měli bychom mít vždy na paměti, že lidi nemůžeme vnímat jako jednotlivé zdroje, ale jako síť vztahů. Zvlášť dnes, kdy díky technologiím můžeme ty vztahy navazovat a udržovat i s těmi, kdo jsou fyzicky na druhém konci světa.

Proč bychom to měli dělat?

Protože individuální člověk, bez ohledu na své schopnosti a nadání, nemůže být nikdy tak úspěšný jako spolupracující lidé. Nikdy nebude umět vše, nebude znát všechny novinky, umět zacházet se všemi nástroji. Daleko lepší je vědět, jak se napojit na lidi, kteří jsou v jemu vzdálených oborech odborníky, a spolupracovat s nimi. Platí to všude. V technice, v IT, v marketingu, v obchodě i v soukromém životě.

A v HR?

V HR to platí obzvlášť a networking považuji za jednu ze zásadních metod našeho oboru. Pokud potřebujete obsadit dvacet míst, tak je samozřejmě lepší obeslat co největší množství potenciálních kandidátů a pak sledovat, jaké reakce se vám vrací, a odpovědi vyhodnocovat. Čím kvalifikovanější, náročnější a vyšší pozice ale obsazujete, tím důležitější je mít vlastní vybudovanou a udržovanou síť kontaktů. Zkuste se sami sebe zeptat: Jak byste obsadili pozici člověka, který reportuje CEO Microsoftu? Dali byste do novin inzerát? Nebo byste šli do IT komunity a pátrali po tom jednom ideálním kandidátovi z celkem třeba dvaceti lidí na světě, kteří by tu pozici zvládli?

Vy sám máte ve své síti na LinkedIn skoro třicet tisíc spojení. Jak dlouho jste takovou síť budoval? A jak?

Buduju ji od roku 2016, kdy jsem nastoupil do agentury GoodCall a hledal jsem pro Škodovku lidi na vysoce kvalifikované pozice do vývojového centra. Jeden ze základních tipů, jak úspěšně budovat síť kontaktů, zní: „Pokud jste na začátku, bude vhodné mít za sebou silnou značku.“ Když někoho oslovíte a máte v profilu, že pracujete pro Škodovku, ČEZ nebo LMC, budou s vámi chtít sami komunikovat, protože si váží toho, že je někdo z takové firmy osloví.

Co když ale pro takovou firmu nedělám?

Pak pomáhá, když vaše firma sama na networkingu pracuje a cíleně buduje pozitivní candidate experience. Komunikuje, odpovídá všem kandidátům, dává všem zpětnou vazbu. Ono to totiž funguje. Třeba do naší firmy se velmi často hlásí kandidáti na doporučení lidí, kteří u nás ve výběrovém řízení neuspěli anebo se rozhodli k nám nenastoupit.

Co pro tyto neúspěšné či nerealizované kandidáty konkrétně děláte?

Když se mi hlásí lidé, pro které práci nemám nebo které po pohovoru zamítneme, rád jim zkouším doporučit osvědčené personální agentury, případně konkrétní firmy, a nebo sdílím jejich profil na své síti na LinkedInu. Nedávno jsem například takto nahodil, jestli někdo neshání programátory v Brně. Za pět dní mou zprávu vidělo kolem 9,5 tisíce lidí a patnáct firem mi zareagovalo buď přímo pod příspěvek, nebo do zprávy, ať je s kandidáty propojím. Hodně jsem také svou síť využíval během karantény. Vyzval jsem naše kolegy, aby se na mě obrátili v případě, že budou znát někoho, kdo přišel o práci. Těm lidem jsem pak pomáhal dát dohromady CV, doporučoval kontakty na firmy, ukazoval, kde mají práci hledat, na co se zaměřit, a sdílel jejich poptávku ve své síti.

Vyplácí se věnovat takové množství práce i na aktivity, které vám nepřináší hmatatelný výsledek?

Rozdíl mezi úspěšným a neúspěšným networkingem spočívá v ochotě pracovat na udržování dlouhodobých vztahů. Musíte si zkrátka najít čas na to, abyste navazovali kontakty i s lidmi, kteří vám momentálně nic nepřinesou, a pak s nimi také kontakt udržovat. Když vás někdo osloví a ptá se na práci ve vaší firmě, tak ho neignorujte. Odpovídejte všem. Popovídejte si s každým kandidátem, řekněte mu, že si dáte vědět třeba za čtvrt roku, a pak mu ale za ten čtvrtrok opravdu zavolejte a řekněte si, co je nového.

Vy to tak děláte? Fakt na nikoho nezapomenete?

Jasně, že zapomenu. Ale když si vzpomenu, tak se mu ozvu a omluvím se. To také k budování sítě kontaktů patří. Hlavní je uvažovat dlouhodobě. Myslet do budoucna. Nejen v rámci oslovování kandidátů, ale i o své vlastní situaci. Jak víte, že se s kandidátem, kterého dnes odbudete, nesetkáte za pár let v nějaké firmě, kde bude rozhodovat on o vás?

Kolik času věnujete denně networkingu?

Nedá se říct přesně, kolik minut nebo hodin denně z vás udělá dobrého networkera. Musíte zkrátka budování sítě považovat za plnohodnotnou součást svojí práce a dělat ji pravidelně a cílevědomě. Jasně – nikdo nemá čas datlovat čtyři hodiny v práci zprávy na LinkedInu. Opačný extrém ale je nechat nezodpovězené žádosti či zprávy čtrnáct dnů vyhnívat, protože máte dojem, že jiná práce je důležitější. Není. Každý kontakt pro vás může být někdy v budoucnu zásadní a stojí za to mu trochu času věnovat.

Pořád se bavíme o online networkingu. Fungujete i offline?

Já osobně networkuji vždy a všude a přiznávám, že je to trochu moje profesionální deformace. Občas se stane, že někde na večírku zpovídám náhodného člověka z toho, co dělá, jak se mu tam vede a jaké používá v práci programy. Když je u toho moje žena, občas mě upozorňuje na to, že se z takového rozhovoru v podstatě stal neformální pohovor. Takže networkovat offline určitě ano. Jednak hodně lidí online ani není a pak také můžete mezi lidmi narazit na kontakty, které by vás ani nenapadlo na internetu hledat. Zanedlouho k nám na pohovor do vývojového oddělení přijde člověk, který mi před čtrnácti dny dělal kebab.

Vážně?

Opravdu. Dali jsme se do řeči, zatímco mi připravoval jídlo. Zjistil jsem, že je to student IT, který si v té restauraci přivydělává, tak jsem mu dal vizitku, ať se přijde podívat k nám do firmy. Není to jediný případ. Do IT oddělení k nám před dvěma lety nastoupil člověk, se kterým jsem hrával na střední škole online strategii. A hodí se to i v osobním životě. Střechu na domě nám stavěla firma, kterou mi doporučil kandidát, se kterým jsem dělal pohovor na pozici produktového manažera. Proto každému radím: Bavte se s každým. Neškatulkujte podle profesí a nedejte na první dojmy. I člověk, který někde uklízí, může mít známého, který má známého...

Co je při navazování kontaktů nejdůležitější?

Nebát se oslovovat lidi. Myslím si, že většina neúspěchů v networkingu spočívá jednoduše v tom, že se lidé stydí někoho oslovit nebo vzít telefon a někomu zavolat. Protože si prostě myslí, že ho budou otravovat. Není to tak. Lidé jsou obecně rádi, když se jich ptáte na věci, kterým rozumí a o kterých rádi vypráví. A když se ptáte, klaďte otevřené otázky – to jsou ty, na které se nedá odpovědět ano/ne. Ptejte se jak, kdy, kdo, proč, co… a poslouchejte, co vám ten druhý říká.

Stejně ale asi nejde udržovat celou síť třiceti tisíc kontaktů online a bůhví kolika offline. Dá se rozpoznat, jestli je kontakt nějak perspektivní a stojí za to mu věnovat čas?

Já si myslím, že nedá. Jestli je kontakt užitečný, nebo ne, se dozvíte až zpětně. To je na celém networkingu nejzajímavější. Myslím si dokonce, že je chyba k síti svých kontaktů přistupovat účelově – s perspektivou, že je chci nějak vytěžit nebo z nich mít zisk. Daleko větších úspěchů dosáhnete, když network budujete proto, že rádi poznáváte nové lidi, zajímáte se o jiné obory, jste ochotni lidem pomáhat a kontakty propojovat a zprostředkovávat. Musí vás to zkrátka bavit a musíte to považovat za samozřejmost. Pak se vám to vrátí.

Je to dřina, nebo to jde samo od sebe, když si na to člověk zvykne?

Práci to dá, ale dobrá zpráva je, že pro networking neustále přibývá příležitostí a nástrojů. Pořádají se meetupy, konference, natáčí podcasty, píšou diskuzní fóra, organizují facebookové skupiny. Když se dnes chcete s lidmi potkávat a navazovat kontakty, máte nepřeberně možností.

Je Česko pro networking vhodné prostředí? Třeba v porovnání s jinými zeměmi?

To sám netuším, ale určitě bych vám mezi svými kontakty našel někoho, kdo by o tom dovedl povyprávět.

9 pravidel úspěšného networkingu podle Jindřicha Krásného

• Považujte networking za plnohodnotnou součást své práce. Dělejte ji pravidelně a cílevědomě.
• Networkujte vždy a všude. Online i offline.
• Klaďte otevřené otázky – ty, na něž se nedá odpovědět ano/ne a začínají slovy „jak, kdy, kdo, proč, co“.
• Poslouchejte.
• Bavte se s každým. Neškatulkujte lidi podle profesí a nedejte na první dojmy.
• Nebojte se někomu jen tak zavolat. Pochvalte článek, který jste četli, popovídejte si o práci, poproste o radu.
• Myslete dlouhodobě. Navazujte a udržujte kontakty i s lidmi, kteří vám momentálně nic nepřinesou.
• O vaší úspěšnosti v networkingu rozhoduje z velké části firma, ve které působíte. Cíleně budujte pozitivní candidate experience, komunikujte, odpovídejte, dávejte zpětnou vazbu. Pracujte i s kandidáty, kteří u vás nakonec nenastoupí.
• Nepovažujte svou síť kontaktů jen za pracovní nástroj. Používejte ho nezištně a pomáhejte jeho prostřednictvím ostatním lidem. Věřte, že se vám to vrátí.

zdroj: magazin.lmc.eu