A proč je dnes duševní hygiena stejně důležitá jako fyzická?
Stejně jako nás odmalička učí mýt si tělo, měli bychom mít i vypěstovaný návyk očišťovat duši. A o to víc to platí dnes, kdy spousta z nás už týdny pracuje z domova a k tomu jsme obklopeni nekončícím proudem negativních zpráv. Co ale s tím? Poradila nám Alena Slezáčková z Centra pozitivní psychologie.
Když budete duševní hygienu zanedbávat, s největší pravděpodobností se postupně začne dostavovat únava, pocity vyčerpanosti, podráždění a celková duševní nepohoda. Její účinky se ale můžou výrazně podepsat i na našem těle – můžou to být bolesti hlavy, svalové napětí, z něj vyplývající bolesti zad, bloky páteře, zažívací problémy atd. „Dopady se neprojevují jen na aktuálním zdraví,“ doplňuje Alena Slezáčková. „Výzkumy prokazují, že lidé, kteří péči o duševní hygienu nezanedbávají, jsou celkově odolnější a dožívají se až o deset let vyššího věku.“
Negativní zprávy vám den nezlepší
Stres dnes čím dál tím víc vyplývá ze záplavy katastrofických zpráv o událostech, které nemáme šanci ovlivnit. Jediným způsobem, jak úroveň stresu ovlivňovat, je tedy změnit způsob, jakým zprávy vnímáme. „Pokud nefunguje snaha uvědomit si, že některé věci nezměníme a že naše starosti ničemu nepomáhají, pak je na místě si naordinovat ‚mediální dietu‘,“ říká Alena Slezáčková. „Neznamená to, že bychom měli dění kolem nás ignorovat. I poměrně malé omezení přístupu negativních informací ale může znamenat v duševní pohodě velký rozdíl.“
Neseďte a nezavírejte se doma
Asi nejhorší, co můžete v současné době dělat, je sedět doma a zoufat nad světem, který se řítí do záhuby. „Pozitivní vliv tělesného pohybu na duševní pohodu je mnohokrát prokázaný fakt,“ potvrzuje Alena Slezáčková. „Když se zkoumalo, kolik pohybu je potřeba a v jaké intenzitě, zjistili výzkumníci, že stačí opravdu málo. Ideální je samozřejmě pravidelný pohyb, cvičení jógy a podobných systémů, které se na psychiku přímo zaměřují. I několikaminutová chůze ale má na snížení stresu a pozitivní naladění velký vliv.“
Nepokoušejte svůj spánek
Nevěřte pověrám, že na dobrou noc je nejlepší si dát „šláftruňk“. Taky zapomeňte na usínání s Facebookem nebo rejdění po Instagramu. „Záření obrazovek a monitorů obsahuje velký podíl modrého světla, jež má prokazatelný vliv na produkci melatoninu, který tělo udržuje v bdělosti. Nehledě k tomu, že ze sociálních sítí a zpráv na nás opět budou vyskakovat negativní zprávy, které klidnému spánku rozhodně nepomohou,“ říká Alena Slezáčková.
Jídlo umí dělat divy
Nepřejídejte se, jezte pravidelně, vyhoďte ze spíže nekvalitní potraviny a klidně se občas odměňte nějakou specialitou. Ale dávejte si taky pozor, aby se z dobrého návyku nestal zlozvyk. Pytlík čipsů nebo čokoláda můžou být na odreagování fajn, ale když to s nimi začnete přehánět, stane se z občasného pomocníka další stresový faktor. „Vždy se zkuste zamyslet, jestli vám to, co děláte, prospívá, nebo naopak ubližuje,“ doporučuje Alena Slezáčková.
Vědci doporučují ňuchňání
Boj se stresem je náročný, zvlášť pokud jsme na to sami. Určitě máte kolem sebe lidi, se kterými se cítíte dobře. Buďte s nimi v kontaktu, i když tomu dnešní situace zrovna nepomáhá. Ňuchňání s domácím zvířátkem se také jen tak neomrzí. Nedávné výzkumy prokázaly, jak výrazně pozitivní vliv na psychiku i tělesnou pohodu, výšku krevního tlaku, stav stresových hormonů a dalších ukazatelů má i krátký kontakt se zvířetem.
Pravidelnost a rutina jsou vaši přátelé
„Všimněte si, že se v kurzech time managementu lidé učí zvládat úkoly, které vykonávají pro druhé. Je skutečně potřeba, abychom se do diářů naučili psát i aktivity a chvíle, které budeme věnovat sami sobě,“ upozorňuje Alena Slezáčková. „A nevymlouvejme se na to, že máme nabitý program a nemáme volnou hodinu. Může jít i o deset minut na protažení a relaxaci, ale ať je ta desetiminutovka pravidelná.“
Nezapomínejte na druhé
Až se naučíte duševní hygienu dodržovat, pomyslete občas na to, jestli jsou v pohodě i lidé ve vašem okolí. Pokud v něm máte někoho, kdo dlouhodobým stresem trpí, nevrhejte se k němu s příručkou meditace a nevyhazujte mu televizi z okna. Na pomoc se musí opatrně. „Vyhněte se radám, nenaléhejte a nevnucujte se,“ varuje Alena Slezáčková. „Raději jen projevte zájem, snažte se být pozitivním příkladem a dejte najevo, že se na vás dotyčný může obrátit, až bude pomoc potřebovat. Nezapomeňte ale, že i zájem projevený v dobrém úmyslu může velmi lehce sklouznout do kritiky a ke stresové zátěži tak ještě přispět.“
Zdroj: magazin.lmc.eu