Jakou může mít podobu a jak ho co nejlépe splnit?
Připravte firemní strategii na příštích pět let. Vypočítejte, v kolik dorazil vlak, který vyjel z bodu A…. Firmy si chystají pro uchazeče různé typy úkolů – testy logického myšlení počínaje a vypracováním složitých koncepcí konče. Jak takový proces vypadá z pohledu uchazeče a jak z pohledu firmy? A jak při plnění úkolů postupovat, abyste při výběrovém řízení uspěli?
Gratulujeme! Postupujete do druhého kola. Mezitím prosím vypracujte následující zadání. Každý, kdo hledá práci, se s podobnou reakcí dříve nebo později setká. Firma si chce prověřit schopnosti uchazečů, a tak jim zadá nějaký úkol. Čím vyšší pozice má být obsazena, tím počet úkolů zpravidla roste.
Zadání v rámci náboru mohou mít různou podobu. Někdy chtějí firmy vyplnit už během prvního kola například testy, na jejichž základě zjišťují úroveň uchazečových znalostí cizího jazyka nebo třeba logického myšlení. Ve druhém případě kandidáti doplňují číselné nebo obrázkové řady, ale mohou i počítat příklady typu: „Vlak, který vyrazil z bodu A…“ Zaměstnavatel si může navymýšlet, co chce.
Kandidáti obvykle chápou, že si je chce firma předem „proklepnout“. Ostatně povaha úkolu jim často napoví mnohé o tom, jak by v budoucnu vypadala jejich práce. Zároveň se mohou dozvědět, na co se ve firmě klade důraz nebo jak její lidé dokážou vypracované zadání zhodnotit. Právě s tím posledním ale bývá někdy potíž.
Elaborát na třicet stran
„Během jednoho náboru jsem absolvoval asi deset kol. Jednalo se o strategickou manažerskou pozici v mezinárodní firmě,“ přibližuje svoji nedávnou zkušenost Aleš Neuspěl (pro potřeby článku jsme na přání kandidáta jeho jméno změnili). Během zmiňovaného „výběrka“ vypracoval asi osm úkolů včetně detailně popisovaných strategií. Dohromady při tom popsal více než třicet stran. K tomu se zúčastnil tzv. assessment centre, kdy řešil společně s dalšími kandidáty modelové situace a podstoupil psychotesty.
„Vše trvalo několik týdnů a bylo to velmi intenzivní. A pak jsem odevzdal poslední případovou studii a 14 dní se mi nikdo neozval,“ vypráví odborník. Zvedl tedy telefon a zavolal do firmy sám. „Personalista byl očividně zaskočený. Oznámil mi, že jsem pozici nezískal, protože nezapadám do kultury firmy. O tom, jak jsem si vedl při plnění jednotlivých úkolů nepadlo ani slovo,“ dodává zklamaně Neuspěl. Ačkoliv se pídil po detailnější zpětné vazbě, žádné se už od firmy nedočkal.
Dodává, že toto výběrové řízení bylo svou náročností extrémní. Přestože se později hlásil také na vedoucí pozici do jiné firmy, osm strategií vypracovávat nemusel. „Dostal jsem pouze jedno zadání, předem si ho připravil a výsledek prezentoval během dalšího kola. Vznikla po tom zajímavá diskuze, během níž jsem získal i zpětnou vazbu. Vše bylo velmi otevřené. Zároveň se ve firmě zajímali o to, co si myslím o nich. Hodnocení bylo tedy vzájemné,“ pochvaluje si manažer nábor, ve kterém nakonec uspěl a který považuje za rozumně dlouhý i strukturovaný.
Jednou, dvakrát a stačí
Dlouhým, „mnohaúkolovým“ náborům nefandí ani Zuzana Krajča, která se stará mimo jiné o nábor nových kolegů do společnosti Sodexo Benefity. „Myslím, že kandidáti by měli vypracovat nanejvýš jeden úkol doma a pak splnit třeba ještě jeden dílčí během pohovoru,“ uvádí HR partner v Sodexo Benefity. Úlohy obvykle zadává uchazečům po prvním kole.
Pokud mají vypracovat třeba případovou studii, dává jim na splnění přibližně týden. Výsledek posílají do firmy, v některých případech ho prezentují během dalšího výběrového kola. „Odborníci na IT dostávají úkoly podle své specializace, případně je žádáme o ukázky jejich předchozí práce. Lidé z marketingu bývají zase vyzváni, aby vytvořili třeba návrh kampaně,“ přibližuje Zuzana Krajča. Přímo při pohovorech bývají pak kandidáti požádáni, aby zkusili pracovat se zadanými informacemi, například s daty v tabulce, z nichž mají vyčíst určité trendy. Takový úkol bývá častý zejména při obsazování pozic ve finančním sektoru.
A co zpětná vazba? Zuzana Krajča ji řeší tak, že každému uchazeči, který poslal vypracovaný úkol, ale do dalšího kola nepostoupil, zavolá. „Nabídnu stručné vysvětlení a nechám na každém, aby se doptal na podrobnější zdůvodnění,“ objasňuje svůj postup Zuzana Krajča. Někteří lidé prý o detailnější zhodnocení nestojí a jsou rádi, že to mají za sebou. Pokud však někdo zájem projeví, dostane odpověď. „Považuji to za důležité. Sama jsem párkrát v životě žádnou zpětnou vazbu nedostala a vím, jak je to nepříjemné,“ doplňuje personalistka.
Jak to vypadá z druhé strany?
Jestliže mají uchazeči s úkoly během výběrového řízení jak pozitivní, tak negativní zkušenosti, to stejné platí i z pohledu firem. Také kandidáti přistupují k plnění úkolů různě, a ne vždy zrovna na jedničku. Zuzana Krajča uvádí jako příklad nábor při obsazování obchodních pozic. Kandidáti na tato místa dostávají dopředu za úkol zamyslet se nad tím, jak by postupovali v určité konkrétní situaci během komunikace se zákazníkem. „Naprostá většina uchazečů si nepřipraví žádnou prezentaci ani poznámky a tvrdí, že mají všechno v hlavě,“ líčí své zkušenosti personalistka. „To připouštíme a pokud je kandidát schopen i bez důkladnější přípravy poskytnout přijatelné řešení problému, který jsme mu nastínili, nevadí nám, že si nepřinesl podklady,“ pokračuje Zuzana Krajča. Dodává však, že situace, kdy je kandidát schopen z patra vymyslet dobré řešení, nastává jen v opravdu ojedinělých případech.
Určitým poučením byl pro personalistku také experiment, během něhož kandidáty po dohodě s manažerem požádala, aby o sobě natočili krátký medailonek formou videa. „Z deseti lidí ho poslali asi jen tři, další se vůbec neozvali a nereagovali ani později na zaslaný email s dotazem, jestli se výběrového řízení zúčastní. Ukázalo to mimochodem, kdo má o nabízenou pozici skutečně zájem,“ vybavuje se si Zuzana Krajča. Podobný pokus nicméně později už neopakovala.
Co dělat, když dostanete během náboru úkol?
Přečtěte si pořádně zadání
Ujasněte si, co po vás zadavatel chce, a pokud něčemu nerozumíte nebo si nejste jisti, neváhejte se doptat. „Uchazeče na tuto možnost upozorňujeme a vždy mají k dispozici kontakt na mě, případně i na manažera, který jim odbornější dotaz zodpoví,“ vysvětluje Zuzana Krajča. Podle ní taková iniciativa kandidáta v očích budoucího zaměstnavatele rozhodně nijak nepoškozuje a doptávání uchazečů je běžnou praxí.
Nenechávejte to na poslední chvíli
Už na začátku lhůty, během níž máte dodat výsledek, si ujasněte, jak na vypracování úkolu půjdete. Je dobré si například určit, jak moc do hloubky ho budete řešit, kolik vám to zabere času a co všechno k tomu budete potřebovat – jaká data například. Čas na plnění úkolu si rozfázujte tak, abyste vše pohodlně stihli a netiskli například prezentaci těsně před schůzkou se zaměstnavatelem. Chyby, kterých jste si třeba před tím nevšimli, už nepůjde na poslední chvíli opravit.
Dejte si záležet
Jestliže jste se rozhodli ve výběrovém řízení pokračovat a úkol vypracovat, udělejte to pořádně. Neznamená to, že nad zadáním musíte trávit deset hodin denně a na konci odevzdat fascikl tlustý jako diplomová práce. Snažte se však přijít s výsledkem, který má hlavu a patu a který budete moct odůvodnit a obhájit ho. Nespoléhejte na to, že posuzovatelé se nechají opít rohlíkem. „Úroveň vypracování třeba případových studií bývá různá, nicméně pokud ji někdo odflákne, je to hned poznat,“ připomíná Zuzana Krajča.
Oznamte, že odstupujete
Pokud se rozhodnete, že zadaný úkol vypracovávat nebudete, dejte to zaměstnavateli vědět. Nejen uchazeči ocení, když vědí, na čem jsou. Stejně tak firmy. Je tedy slušnost zaměstnavateli oznámit, aby na splnění úkolu od vás nečekal. Třeba se budete jednou hlásit na jinou pozici do stejné firmy a fakt, že jste z výběrového řízení odstoupili bez omluvy, by vám nemusel prospět.
Ptejte se na zpětnou vazbu
Poslali jste do firmy úkol, ale přišlo vám jen, že vybrali jiného kandidáta? Ani zmínka o tom, co jste udělali dobře nebo špatně? Zvedněte telefon a slušně požádejte o zpětnou vazbu. Firma by vám ji měla v ideálním případě poskytnout, zvlášť po rozsáhlejším úkolu, který se obvykle zadává v posledních kolech výběrového řízení.
Pokud se vám zdá úkol nepřiměřený, odmítněte
Je na zvážení každého kandidáta, jestli se výběrové řízení, jehož součástí jsou úkoly, zúčastní. Pokud se mu zdá úkol od zaměstnavatele nepřiměřený z hlediska vynaloženého času nebo má dokonce podezření, že by firma mohla odevzdané vypracování zneužít ve svůj prospěch, je na místě odmítnout. Ostatně firmy, které takto zneužívají práci kandidátů, jednají při nejmenším neeticky. Jejich přístup se jim pravděpodobně dřív nebo později vymstí, už proto, že utrpí jejich pověst. Vedle nich však fungují poctivé společnosti, které zadávají kandidátům úkoly jen a pouze proto, aby vybrali toho nejlepšího uchazeče. O úkolech takových společností pojednával tento článek.
zdroj: jobs.cz