Assign modules on offcanvas module position to make them visible in the sidebar.

Do firem přijdou tisíce Filipínců i Mongolů

 Ukrajinci, Filipínci i Mongolové. Od ledna jich v českých firmách přibydou desítky tisíc. Počítají s tím vládní programy, které navyšují kvóty pro zahraniční zaměstnance. Mají pomoci vyřešit nedostatek zaměstnanců v Česku.

 

Česká ekonomika trpí nedostatkem lidí, kteří by pracovali v mnoha klíčových oborech. V průmyslových továrnách, dopravních firmách, na stavbách, ve zdravotnictví i v restauracích. Po lidech nyní volají téměř všechny obory.

Z průzkumu SZ Byznys mezi top manažery českých společností vyplývá, že nedostatek zaměstnanců je pro ně problém číslo jedna. Ve svém důsledku brzdí firmy v rozmachu, prodražuje výrobu a snižuje jejich konkurenceschopnost. A státu také unikají miliardy korun na daních a odvodech, které by tito lidé odváděli ze mzdy.

„Pokud bychom neměli Ukrajince, Filipínce, Vietnamce, zavřeme to. Situace je taková, že máme ve firmě polovinu externích zaměstnanců,“ říká například David Bednář, ředitel Drůbežářského závodu Klatovy, který je druhým největším zpracovatelem masa v Česku. V některých zemědělských firmách nyní pracují téměř jen Filipínci a Češi tuto práci údajně vůbec vykonávat nechtějí.

Problémy napříč trhem jsou podobné, jen se liší poptávka po konkrétních profesích. „Na trhu nejsou elektrikáři, účetní, strojní zámečníci, lakýrníci a další profese. Selhaly v tom vlády, protože neuvolnily trh pro zahraniční pracovníky,“ má jasno Kvido Štěpánek, majitel firmy Isolit-Bravo, která například dodává komponenty automobilkám.

Plán na zlepšení situace už je na cestě. Vláda totiž schválila několik programů na posílení migrace ze třetích zemí. Dohromady otevřou v příštím roce cestu do českých firem dvaceti tisícům kvalifikovaných pracovníků především z Ukrajiny, Filipín a Mongolska, v menší míře pak z Moldavska, Gruzie a Bosny a Hercegoviny. Kromě toho kabinet předpokládá, že hladový pracovní trh posílí během příštího roku dalších 20 tisíc Ukrajinců z řad uprchlíků. Celkem tedy 40 tisíc lidí.

 

„Plivnutí do kamen“

Podle řady průmyslníků je to sice krok správným směrem, ale stačit to zdaleka nebude.

Z informací podnikatelských svazů je zřejmé, že české firmy mají mnohonásobně větší potřebu. Jen namátkou. Podle oborových svazů chybí ve stavebnictví odhadem 60 tisíc lidí, v dopravě až 28 tisíc profesionálních řidičů, ve zdravotnictví 10-12 tisíc zdravotních sester. V gastronomii zhruba 10 tisíc kuchařů, číšníků a pomocné síly. A v zemědělství osm až devět tisíc pracovníků. A takto by se dalo pokračovat vlastně po všech jednotlivých oborech.

„Je to samozřejmě pořád málo, a strategická změna přijde až s novým cizineckým zákonem a digitalizací celého systému žádostí, na kterém se pracuje. Navýšení má bohužel limity toho, co zvládnou ambasády. Doufáme, že se jejich kapacita bude postupně navyšovat,“ říká k vládnímu plánu Tomáš Prouza, poradce ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Pro firmy je podle něj současný stav prodělečný, protože přicházejí o zakázky, které by rády plnily, ale nemá je kdo vyrobit, a stát tak opět přichází o značné peníze. „Podle analýzy Hospodářské komory přijde stát jen letos na nevybraných daních a pojistných odvodech o 150 miliard korun, což by vyřešilo velkou část schodku,“ dodal.

Že by se situace vyřešila samovolně, se přitom rozhodně nedá očekávat. Naopak kvůli zhoršující se demografii bude hůř. Do roku 2032 se očekává pokles české populace v produktivním věku o dalších více než 240 tisíc lidí.

Například podle Ladislava Duška z Ústavu zdravotnických informací a statistiky odejde během následující dekády ze zdravotnictví do důchodu 14 procent všeobecných sester, tedy téměř 12 tisíc.

„Dvacet tisíc lidí ze zahraničí určitě stačit nebude. Je to lepší než nic, ale takové množství je jako když plivnete do rozpálených kamen,“ glosuje současnou politiku Kvido Štěpánek.

Vládní plán spočívá v tom, že se navyšují kvóty v programech navázaných na cizinecký zákon. Například v Programu kvalifikovaný zaměstnanec se kvóta navyšuje o pět tisíc. V případě Filipínců zastupitelské úřady vyhoví místo současných 3000 žádostem o zaměstnanecké karty 5300 žádostem ročně, u Mongolska se kvóta zvýšila z 2000 na 3000 žádostí. Tento program jako jediný začne platit v květnu, ostatní nabudou účinnosti už k lednu. Vyplývá to z pracovního návrhu, který má redakce SZ Byznys k dispozici. Návrh je nyní v meziresortním řízení.

Od ledna se také o 11 tisíc zvýší kvóta pro kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny s dočasnou ochranou v jiných členských státech EU. Obnoví se pozastavený program Mimořádné pracovní vízum pro 2500 pracovníků v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Ten se stopnul po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. Do těchto sektorů by se měli vpustit také obyvatelé Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska a Severní Makedonie.

 

O 1500 míst se také navýší kvóta u zaměstnaneckých karet pro vysoce kvalifikované pracovníky, jako jsou IT specialisté, vývojáři software, inženýři, lékaři či zdravotní sestry.

„Navýšení o 20 tisíc zaměstnanců za rok je pozitivním příslibem, nicméně v komparaci kvóty před válečným konfliktem je to stále nedostačující,“ reagoval Tomáš Zelený z Hospodářské komory, která návrh iniciovala. Ta dlouhodobě apeluje na přijetí několikanásobně většího množství pracovníků. Řešení situace v minulosti například blokovaly i odbory, agenda je však komplikovaná i kvůli tomu, že se projednává napříč několika resorty.

Na vládě se projednává také úprava samotného cizineckého zákona, který by mohl začít platit v lednu 2026. Počítá například se zjednodušením administrativy, tedy digitalizací celé pobytové agendy (nový informační systém ICAS), zajištěním evidence všech cizinců s pobytem nad 90 dní a zavedení role garanta (zaměstnavatele, školy…), který bude mít povinnost dodávat úřadům informace o cizincích.

Hospodářská komora ale zároveň varuje před navýšením správního poplatku v souvislosti s nástupem nového IT systému a politikům vytýká, že zákon má začít platit až za dva roky.

 

Zdroj: seznamzpravy.cz