Papír nebo mobil plný poznámek z konference je věc jedna.
Ale přenést je do praxe, je věc druhá – a jak asi sami víte, mnohem těžší. Pojďme se tedy podívat, jak na to.
1. Dejte si tu práci s výpisky To, co s vámi rezonuje, si poznamenejte. Je vcelku jedno, jestli to bude na papír nebo do mobilu. Existuje sice názor, že to nejdůležitější si člověk přece stejně zapamatuje, ale v mnoha případech je informací mnoho a nápadů se vám bude hlavou rozhodně honit více, než si dokážete zpětně vybavit.
2. Naplánujte si hned teď debrief Zpětné hodnocení neboli debrief je nad zlato.
Znáte to: v den konference nebo školení bychom nejradši změnili vše, ale v následujících dnech je ticho po pěšině. Stačí však poměrně málo, abychom si přenos věcí do praxe podchytili. Hned teď si naplánujte 30minutové okno na debrief v příštím týdnu, kdy se ke svým výpiskům vrátíte. Další debrief si můžete naplánovat třeba za 3 - 4 týdny.
3. Méně je více Až nastane čas na debrief, tak se možná leknete, kolik práce vás čeká. Zachovejte však klid – a prozatím si vyberte jednu jedinou věc. Připadne vám jedna málo? Měli byste teoreticky na víc? Pokud zavádíte jeden návyk za druhým, tak si jich tam můžete dát třeba sto. Většina lidí však takovou úspěšnost v zavádění nových návyků nemá. Konzervativní přístup pak zvyšuje naše šance. Znáte to: lepší vrabec v hrsti...
4. Lámejte si hlavu Doporučení, která zazní, jsou přece jenom obecného charakteru a nejsou uzpůsobena přímo vám. Každou sebelepší myšlenku je tedy třeba kriticky posoudit s ohledem na to, jak sami sebe znáte. Přemýšlejte a ptejte se: jak mohu danou věc uzpůsobit svým možnostem, povaze, životní etapě? Takovým přemýšlením můžete odchytat na první pohled neviditelné potíže na cestě.
5. Chtít, nikoli muset Častokrát, když se nám objeví příležitost k něčemu, co bychom rádi udělali nebo mohli udělat, vzápětí sklouzneme k postoji, že najednou danou věc udělat MUSÍME. Tím na sebe vytvoříme tlak, který ale není vůbec potřeba a činnost si znechutíme. Uvědomte si proto, že nemusíte dělat vůbec nic. Všechno jenom můžete – když budete chtít. Nezapomeňte na to.
6. Možná stačí maličko Do budoucnosti samozřejmě nevidíme. To může znamenat, že nás čeká mnoho překážek. Úplně stejně to však může znamenat, že kýžené změně (vybudování návyků, dosažení nějakého cíle, vybudování nějaké dovednosti) jsme doslova na dosah, akorát o tom nevíme. Zůstaňme proto otevření a zaujměme spíše optimistické vidění. Možná je cíl už za další zatáčkou!
7. Dejte si na čas Práce kvapná málo platná. Známe, ale řídíme se tím? Ať vyplyne, že budete chtít jíst zdravě nebo začít pravidelně cvičit, tak přátelsky, leč důrazně doporučím: zapomeňte na to, že kýžená změna nastane v řádu týdnů. Uvažujte raději takto: kolik času jsem ochoten investovat, pakliže by mi daný návyk vydržel třeba několik desetiletí? Takto položená otázka by nás měla podpořit v trpělivosti – vybudovat neotřesitelný návyk totiž může trvat klidně 6 nebo 8 měsíců. A tak je to zcela v pořádku.
8. Implementační záměr V praxi to znamená, že čím konkrétnější představu o čemkoli mám, tím větší je šance, že se daná věc stane. Ve vašich cílech, plánech a představách buďte brutálně konkrétní. Zvýšíte tím své šance na úspěch. Kde, kdy, v čem, s kým, jak, v kolik, jak dlouho, jak často? Toto jsou všechno otázky, jejichž zodpovězení zvyšuje šance na úspěch.
9. Restart Svět není dokonalý a my taky ne. Je možné, že do praxe nový návyk nedokážete přenést na poprvé tak, jak byste si přáli Nemusí se to podařit ani na podruhé. Nezoufejte. Zvykněte si na to, že „restart“ – schopnost vstát po neúspěchu – je přirozenou součástí procesu. Nejde o jakési vychýlení z cesty, ale o její niternou součást. Navíc, restartů můžete mít kolik chcete. Tak se nevzdejte se. Nikdy.
Autor: Lukáš Havránek